|
|
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Změny částic strusky během její alkalické aktivace
Petrů, Ludmila ; Hrubý, Petr (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami částic strusky během její alkalické aktivace. Změny částic strusky a průběh alkalické aktivace se mění v závislosti na použitém aktivátoru, a proto byly připraveny suspenze vysokopecní strusky v hydroxidu sodném, vodním skle, uhličitanu sodném a pro srovnání i ve vodě. Z těchto suspenzí byly ve zvolených časových intervalech (5 min, 30 min, 1 hod, 2 hod, 5 hod a 24 hod) izolovány vzorky strusky pro analýzy velikosti částic a měrného povrchu metodou BET. Před i po zatuhnutí byla mikrostruktura vzorků pozorována elektronovým mikroskopem. Pro lepší představu o reakčních procesech byl ze suspenzí izolován pórový roztok, jehož složení bylo analyzováno optickou emisní spektrometrií v indukčně vázaném plazmatu, a hydratace byla sledována pomocí izotermické kalorimetrie.
|
|
|
Možnosti využití slévárenských odprachů
Solik, Jaroslav ; Šoukal, František (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje možnosti využití slévárenských odprachů pro výrobu anorganických kompozitů, které by mohly být využity především ve stavebním průmyslu. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část, kde se v teoretické části nachází literární rešerše použitých materiálu a v experimentální části jsou shrnuty výsledky laboratorních testů testovaných směsí na bázi portlandského a hlinitanového cementu s různým obsahem slévárenských odprachů. Pro srovnání bylo použito také dalšího slévárenského odpadu - slévárenského písku. Připravené testovací tělíska o rozměrech 40 x 40 x 160 mm byla podrobována mechanickým zkouškám pevnosti a byl sledován vliv množství slévárenských odpadů na pevnosti připravených směsí. Dále se práce zabývá možnostmi alkalické aktivace těchto slévárenských odpadů, kde bylo použito sodné vodní sklo, hydroxid sodný a komerčně dodávaný Baucis L 160 složka B jako alkalický aktivátor. U těchto testovacích směsích byl také pozorován vývoj vlivu množství slévárenských odpadů na mechanické pevnosti. K analýzám vstupních surovin bylo použito metody RTG fluorescenční spektrometrie, TG – DTA – EGA a RTG práškové difrakce. Veškeré pevnosti byly testovány na testovacím zařízení desttest 4310.
|
|
|
Možnosti využití odpadních slévárenských písků
Kopecký, Filip ; Koplík, Jan (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Z hlediska neustále narůstající výroby všech kovových materiálů vyráběných ve slévárnách roste i produkce použitých slévárenských písků. Slévárenské písky, které zbudou po odformování a po jejich několikerém využití je již není možné vrátit zpět do výroby se v současnosti deponují a v lepších případech jsou klasifikovány jako posypové materiály. Tyto druhotné suroviny jsou produkovány v poměrně velkých objemech. Proto je vhodné hledat jejich efektivní využití. Jednou z těchto možností je využití ve stavebnictví. Díky jejich složení a vlastnostem lze uvažovat o možnostech alkalické aktivace těchto materiálů nebo jejich využití jako přídavek do alkalicky aktivovaných systémů či jako součást žáromateriálů.
|
|
|
Možnosti uplatnění slévárenských písků v geopolymerních systémech
Kopecký, Filip ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vzhledem ke vzrůstající výrobě litin, oceli a jiných kovových materiálů vyráběných ve slévárnách roste i produkce použitých slévárenských písků. Slévárenské písky, které zbudou po doformování a není možné je vrátit zpět do výroby se v současnosti deponují a v lepších případech jsou klasifikovány jako posypové materiály. Protože jsou tyto druhotné suroviny produkovány v poměrně velkých objemech je vhodné hledat jejich efektivní využití. Jedno z možností je využití těchto materiálů ve stavebnictví. Díky jejich složení a vlastnostem lze uvažovat o možnostech alkalické aktivace těchto materiálů. Proto se tato práce zabývá možnostmi právě alkalické aktivace použitých slévárenských písků Tato práce se zaje vhodná hlavně alkalická aktivace použitých slévárenských písků.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
|
|
Studium možností přípravy syntetických pískovců
Solik, Jaroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje možnosti přípravy syntetických pískovců na bázi alkalicky aktivovaných (geopolymerních) pojiv. Cílem práce je navrhnout vhodný pojivový systém o optimální koncentraci, tak aby připravený materiál (umělý kámen) vykazoval podobné vlastnosti jako přírodní. V experimentální části jsou shrnuty experimenty, které studují několik odlišných alkalických pojivových systémů. Cílem je porovnat vlastnosti pojiv připravených z metakaolinů (Mefisto K-05 a L-05) alkalicky aktivovaných sodným nebo draselným vodním sklem. Pro porovnání s těmito pojivovými systémy byly připraveny i vzorky z komerčně dodávaného geopolymerního pojiva Baucis.
|
|
|
Změny částic strusky během její alkalické aktivace
Petrů, Ludmila ; Hrubý, Petr (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami částic strusky během její alkalické aktivace. Změny částic strusky a průběh alkalické aktivace se mění v závislosti na použitém aktivátoru, a proto byly připraveny suspenze vysokopecní strusky v hydroxidu sodném, vodním skle, uhličitanu sodném a pro srovnání i ve vodě. Z těchto suspenzí byly ve zvolených časových intervalech (5 min, 30 min, 1 hod, 2 hod, 5 hod a 24 hod) izolovány vzorky strusky pro analýzy velikosti částic a měrného povrchu metodou BET. Před i po zatuhnutí byla mikrostruktura vzorků pozorována elektronovým mikroskopem. Pro lepší představu o reakčních procesech byl ze suspenzí izolován pórový roztok, jehož složení bylo analyzováno optickou emisní spektrometrií v indukčně vázaném plazmatu, a hydratace byla sledována pomocí izotermické kalorimetrie.
|
|
|
Možnosti využití sena na výrobu aglomerovaného materiálu
Červenka, Jan
Výzkum se zabýval možností použití sena pro výrobu velkoplošného materiálu. Ze sena byly vylisovány desky o hustotě 630 ± 30 kg/m3 a tloušťce 12 mm. Byly vyrobeny desky z frakce sena a celých stébel. Vzhledem k výskytu voskovité vrstvy v povrchových vrstvách stébel, které jsou vodě odpudivé, bylo seno máčeno v roztoku NaOH, aby došlo k narušení této vrstvy a zvýšila se smáčivost povrchu pro lepidla na vodní bázi. Máčení probíhalo v různých teplotách, časech a koncentracích. V závislosti na měřeních kontaktního úhlu kapky vody na povrchu sena byl zvolen 5 % roztok NaOH. Deska FR 15 a FR 60 byla vyrobená z frakce sena upravená máčením po dobu 15 minut a 60 minut při teplotě 20 °C. Jako referenční deska FR REF byla vyrobená stejným způsobem bez chemické úpravy. Pro porovnání vlastností byla zhotovena deska DTD ST z dřevěných třísek používaných pro středové vrstvy desek firmy Kronospan, desky z celých stébel bez chemické úpravy sena NE REF a NE 15 s chemickou úpravou sena máčením 15 minut při 20 °C. Jako lepidlo bylo použito UF lepidlo (Kronores CB 1637), které se používá pro lepení středových vrstev třískových desek. Výsledky ukázaly, že chemickou úpravou lze zlepšit smáčivost povrchu stébla téměř o 50 % oproti senu bez úpravy. Hodnoty kontaktního úhlu sena bez chemické úpravy byly 92, 2 °. U máčeného sena upraveného v NaOH bylo dosaženo hodnot kontaktního úhlu až kolem 45 °. Takto upravené seno ale nebylo vhodné k výrobě desek, protože bylo značně degradované. Seno upravené pro desku FR 15 a FR 60 vykazovaly hodnoty 63 a 62, 9 °, které byly podobné s hodnotami naměřenými na povrchu dřeva (64 °). Vyrobené vzorky byly podrobeny zkouškám vlastností dle norem ČSN EN. Při ohybových zkouškách dosáhly desky vyrobené z frakce s chemickou úpravou lepších výsledků oproti referenční desce u MOR (deska FR 15 - 4,5 MPa, deska FR 60 - 5 MPa a FR REF deska - 1,3 MPa). U modulu pružnosti MOE dosáhla deska FR 15 - 1710 MPa, deska FR 60 - 1703 MPa a FR REF deska - 651 MPa). Po 24 hodinách dosáhly desky z frakce FR REF - 23,2 %, FR 15 - 26,6 % a FR 60 - 17,1 %. Po 48 hodinovém máčení ve vodě vykazovala deska z frakce FR REF hodnoty bobtnání 60,5 %. Desky FR 15 a FR 60 z chemicky upraveného sena dosahovaly lepších výsledků 42 a 47,2 %.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
host ::
RSS.